iKlubovnae-StopaSPJFe-ShopDlouhodobá hra pro kluby
Přejít na menu

Bobří stopou 3/2015 – podzim aneb co se jinde nedočtete

5.1.2016 16:41
Autor: Jezek, Počet přečtení: 2566

Podzimně-Vánoční Bobří stopa s Maorem na titulní stránce přímo láká ke čtení nějaké té dobrodružné knihy. No, a pokud jste pod stromečkem žádnou nenašly, pak najdete zajímavé čtení třeba v této, zbrusu nové, tiskem stále ještě vonící Bobří stopě – členském to časopise SPJF.

Když Bobří stopu otevřeme na straně 2/3, hned v úvodu se dozvíme, co výjimečného se odehrálo v Praze. Přesněji na jubilejním komixovém festivalu KomixFEST, konaném ve dnech 21. – 25. října 2015. Třetí strana Vašeho oblíbeného časopisu přináší rozsáhlou recenzi na knihu Cesta za Modrým světlem, toliko publikaci jednoho z těch „mladších“, literárního historika Tomáše Vučky (39).

Vaší pozornosti by rozhodně neměl uniknout článek, dvoustránkový článek, jež se váže právě k Vánoční obálce časopisu, o malíři novozélandských Maorů, panu Gottfriedu Lindauerovi. Mimo jiné i autorovi zmíněné titulky. No, a protože by byly dvě stránky na Téma čísla opravdu málo, přináší Vám časopis vzápětí další dávku Maorů. Rozhovor s historikem Romanem Musilem, nazvaný: Maorský boj o obrazy o peripetiích s realizací plzeňské výstavy, která již bohužel skončilaL

Na straně sedm, prosím, rozhodně nepřehlédněte návod, jak postupovat, pokud se Vám Bobří stopa líbí. Tedy, opravdu líbí. Jako třešnička na dortu se na straně 8 skví bonus – povídání o Maorech, tentokrát naučným způsobem podané vyprávění od Sovy. Jako, Sovy s velkým S.

Legenda se vrací? I tak by mohli zasvěcení stručně reagovat na článek Miloše Pánka – Sapy o cestách po Novém Zélandu. Bývalý člen SPJF, dnes dobrodruh, truhlář a průvodce CK Kudrna, se vrací na stránky časopisu, u jehož zrodu stál jako jeden z první v generace foglarovců sdružených pod SPJF. Jeho článek se příznačně jmenuje: Na stopu s kajakem. Že to fakt jde, dokazuje jeho vyprávění.

Za dvoustranou 12/13, jež přináší napínavou povídku nazvanou adrenalinově „Souboj s jaguárem“, z knihy "Strýček Indián" od Alberto Vojtěcha Friče naleznete další rozhovor (v poslední době se to v BS rozhovory přímo hemží, co říkáte?). Tentokrát mohou čtenáři nahlédnout „do skicáře“ Jiřího Filípka - jednoho z ilustrátorů Bobří stopy.

Další legendou, ovšem tentokrát velkého kalibru, která na stránky členského magazínu SPJF zavítala (alespoň proto, aby podělil o svá klubařská léta), je Marek Polák – Sharp. Sice jaksi nepřímo, v textu Winogy, ale zase s o to zajímavějším příběhem. O klubu Zachránci indiánské moudrosti. Vzpomínám si dodnes na svoji větu: „Sharpe, co je to ZIM? To zní jako Azimut“. Je to patnáct let a dík Winogovi se o tom, jak to tedy je s oním ZIMem, jehož tehdejší členové jsou dodnes vesměs kamarádi dozvíme více.

Že by další rozhovor? To už by byl třetí. Ovšem, zde jde spíš tiskařského šrotka. Podobně, jako v případě povídky, jež je vymezena rubrikou REPORTÁŽ. Takže, Strany 18 a 19 jsou sice vymezeny jako rubrika ROZHOVOR, ale jde o vzpomínku. Toliko vyprávění o další legendě (ano, ten výraz mi sem pasuje), protentokrát dětské literatury, Vojtěchu Steklačovi. Kdo zná jeho „Boříkovskou“ ságu, dá mi za pravdu, že se nad jeho knihami dá přejet i pár zastávek v tramvaji či autobuse – třeba až na konečnou. Ale tady vzpomíná Ivo Fencl :) A jaký, že to měl důvod ke vzpomínání? Dočtete se.

A zase kluby? No, proč ne! Čtenářským klubům vděčíme za mnohé a Rychlé šípy jsou jen špička ledovce. Půlkulaté výročí vzniku klubů ABC připomene Vlastislav Toman – Hadži. Dvacet pět let od založení SPJF vzápětí telegraficky připomíná jeho spoluzakladatel a dlouholetý předseda, dnes místopředseda SPJF jehož členský časopis si můžete zakoupit, nebo se stát přímo členem tohoto zapsaného spolku. PhDr. Miloš Vraspír – Bobr, přináší vzpomínky, co se dělo krátce po založení SPJF. Tři roky shrnul do šesti věd a jako bonus přiložil i tři dokumenty ze své osobního archivu.

Myslím, že by to ani nemohlo být podzimní číslo Bobří stopy, kdyby se zde nenašel alespoň minimální prostor pro zprávy „Stínadelských“. V tomto čísle se dokonce našla i celá jedna strana!
Pardubice, Pardubice, stojíte v pěkné rovině.“ vzpomenete si, ve které foglarovce se tohle píše? Mimo Pardubic ještě Adamov, Hradec Králové a Jevíčko. Ano, to je jen stručný výčet měst, kde se fenomén Stínadel rozšířil natolik, že se zde konala „nějaká ta“ Stínadla. Tedy, nikoli ve stejném termínu, ale téměřJ
Hlavolam v podobě článku v jinak kaleidoskopické Mozaice zpráv připravil sám šéfredaktor Bobří stopy a dnes už i 1. místopředseda SPJF. Dlužno dodat, že v článku se nejspíš vyzná jen on sám. Možná ani organizátoři sami si neví rady, co ke kterým Stínadlům paří. A jde vůbec o Stínadla? Budiž nám klec lehká!

Nechybí komix.

Vy ji ještě nemáte?!


Zvláštní poděkování, za věnování jednoho výtisku magazínu, a tím i vznik tohoto článku patří Marku Polákovi – Sharpovi.
Vytvořil 5. ledna 2016 v 16:58:40 Jezek. Upravováno 3x, naposledy 5. ledna 2016 v 17:10:18, Jezek


Diskuze ke článku

27. ledna 2016, 21:31
Spyro

Bobří stopa

Ahoj, opět postrádáme tento výtisk Bobří stopy a prosila bych o poslání Bílým drakům. Díky.
10. ledna 2016, 20:16
Jezek (administrátor)

Encyklopedie

Mimochodem, víte, že Maoři nebyli Indiáni, ale Maoři?
 

10. ledna 2016, 20:14
Jezek (administrátor)

Sapa

U toho označení dobrodruh jsem celkem váhal, ale po přečtení toho jeho článku mě trefnější označení nenapadlo. Stopovat s kajakem... :)

10. ledna 2016, 20:05
Čáp (administrátor)

Jaká byla stínadleská hra v Adamově?

Vložení nového komentáře
*
*
*